Vězňové v Osvětimi mluví o budoucnosti Němců

Masové vraždění Němců vedlo k nenávisti jejich obětí

Večer na postelích hledáme vši a mluvíme o kanadě. A hovor se přenáší na to, co se stane s Němci po válce. »Vypálit jim na čelo hakenkrojc a poslat je do lágrů, to by bylo to nejlepší,« mínil Václav Randa z Brna.

»Vyhubit je, všechny je vyhubit,« odporuje katolický kněz, starý pán odněkud z Ostravska.

»Všechny je vyhubit nemůžeš!« namítám. »Všechny ne, několik rodin je třeba zachovat pro zoologické zahrady! Dát je tam do klecí s tabulkou: Homo germanicus«

»A jak se to srovnává s Božím příkazem, že pomsta náleží Bohu? A není to proti Božímu přikázání, nezabiješ ?«

»Ne, to není pomsta! To není proti Pánu Bohu!« rozhořčuje se starý kněz a mluví tak hlasitě, že ho okřikujeme, vzhledem k pravděpodobné přítomnosti špiclů. »Nebylo proti Pánu Bohu, že lidé v Evropě vyhubili medvědy. To nebyla pomsta, když v Evropě skoro vyhubili vlky. Mají-li žít lidé, nemohou žít medvědi a vlci! Který medvěd je žravější než Němec? Který vlk je dravější než Němec? Vyhubit Němce, to je sebezáchrana lidstva!«

Kolik takových hovorů jsem slyšel a vedl v lágrech! …

Výňatek z knihy „V německém zajetí“, Jiří Beneš